Metro světelných řetězů z LED nyní ovíjejí balkony a vánoční stromky. Mnoho z nich dokáže blikat a je zjevné, že blikání má mnoho přívrženců. Může ale blikání škodit? To, že blikající světla mohou vyvolat záchvat epilepsie, není vtip, upozornil polský deník Gazeta Wyborcza.
„Nedokážu se soustředit při blikajících světlech. Musela jsem zajít za sousedy z domu, který stojí naproti, aby přestali blikat lampičkami, které mají na balkoně. Když jsem seděla na gauči, koutkem oka jsem zaznamenávala blikání. Měla jsem pocit, že mi vybuchne mozek,“ svěřila se jedna z čtenářek.
Mohou blikající světla vyvolat epileptický záchvat? „Fotogenní epilepsie je velmi vzácná, je to asi setina všech případů. Záchvat může vyvolat blikající světlo, ale blikající mnohem rychleji než ve vánočních ozdobách. Přecitlivělým osobám může škodit diskotéka a také velký televizor v tmavém pokoji. Jde o energii záblesků a velký kontrast,“ vysvětluje doktor Piotr Zwoliński, expert na epilepsii.
Nejznámějším případem vyvolání zdravotních komplikací byl animovaný film o pokémonech, který odvysílala japonská televize v roce 1997. Následně si 12 000 dětí stěžovalo na závratě, křeče a poruchy vidění. Drtivá většina z nich netrpěla epilepsií, takové problémy měla poprvé v životě.
Svědčí to o tom, jak silně může světlo působit na náš mozek. V daném případě animátoři použili techniku zvanou paka paka, kdy dvě barvy rychle kmitaly na obrazovce. Červené a modré skvrny se měnily frekvencí 12 záblesků za vteřinu skoro šest vteřin.
„Videomateriály nyní procházejí Hardingovým testem, při kterém algoritmus prověřuje, zda se ve filmu nenacházejí prvky, které by mohly vyvolat epileptický záchvat. Při věšení vánočních ozdob si takový test musíme udělat sami,“ říká lékař Zwoliński.
Blikající nebo příliš silné světlo není vhodné, protože mozek má rád harmonii a klid a nesnáší příliš silné podněty. Podráždit mohou také sítnici oka.
Většina lidí instinktivně pokládá blikání světélek za iritující a nevyužívá této možnosti. V poslední době se stále více mluví o významu celodenního rytmu, který světlo může narušovat či podporovat. Protože do pozdní noci sedíme v umělém světle a díváme se na televizi, do mobilu či počítače, náš organismus se cítí jako pod sluncem. Zmenšuje produkci melatoninu, hormonu, který napomáhá usínání. Odborníci proto radí nepoužívat elektronická zařízení tři hodiny před spaním.
Ale nemůžeme přece chodit po bytě ve tmě. Proto je důležité žárovky i vánoční osvětlení vybírat tak, aby svítily v teplém žlutém tónu, a ne studeným bílým světlem.
„Výběr barvy světla je velmi subjektivní. Spousta lidí vnímá 2700 kelvinů jako žlutou barvu, ale jiní je vidí jako bílou a výrobci je označují za neutrální,“ vysvětluje architektka Agata Slomová, která sama doma používá světla s 3000 kelviny. „Platí důležitá zásada: v celém domě musí být barva osvětlení shodná. Neměli bychom při přecházení z jedné místnosti do druhé zaznamenat změnu barvy osvětlení, protože to obtěžuje,“ zdůrazňuje.
Nízkou kvalitu LED lze kromě podezřele nízké ceny poznat také podle velmi nízké váhy. Velmi jasné – dokonce i 6000 kelvinů – může být světlo kancelářské lampy, protože povzbuzuje do práce. Bílé světlo se hodí podle Slomové i při líčení. Večer by ale měly zhasnout lustry a měly by svítit lampy poskytující jemné a teplé světlo, které pomáhá relaxaci a přípravě na spánek.
Vědci zveřejnili první analýzy materiálu odebraného na planetce Ryugu
Evropská komise se v roce 2017 kvůli světlům LED obrátila na vědecký výbor zabývající se zdravotními riziky. Vědci zjistili, že záření LED může potenciálně škodit zraku a pokožce, ale záleží na tom, jak dlouho jsou světlu vystaveny, na délce vln a intenzitě světla. Při normálním používání LED není důvod, aby měly nepříznivé následky.
